Jak mě to vůbec napadlo

Poprvé jsem obrázek Blythe panenky uviděla v časopise Marianne, už je to alespoň 10 let. Byla to celkem malá fotka obličejíku s krátkým článečkem, kde jsem se dočetla, že tyto panenky nejsou pro holčičky, že je sbírají dospělé ženy po celém světě a že jsou populární. Také, že se tyto panenky oblékají do různých módních oblečků a majitelky si je v těchto oblečcích fotografují. Hned z toho byla "láska na první pohled". Bohužel v článku byla poznámka, že panenku lze koupit jen na e-Bay. V té době jsem měla z nákupů ze zahraničí na internetu obavu, a tak jsem nic nepodnikla a jen doufala, že jednoho dne se začnou prodávat u nás.  Dalším impulsem byla prezentace, která mi přišla kdysi od kohosi e-mailem. Jmenovala se "Russische Puppen", což znamená německy "ruské panenky" a v jednotlivých snímcích byly fotografie různých sběratelských panenek. Na pozadí toho všeho hrála ruská písnička "Ob ulybke" (O úsměvu) zpívaná nepřirozeně vysokým hláskem. V prezentaci byly panenky Blythe v menšině, převažovaly tzv. "BJD dolls", což jsou panenky vypadající spíše jako dospělé ženy a dívky. Pro Vaši informaci onu prezentaci zveřejňuji.

Potom se zase dlouho nic nedělo. Až v roce 2017, poté, co jsem vymyslela způsob, jak se zbavit obavy z nákupů na e-Bay, jsem se odhodlala k nákupu. Pokud se mezi čtenářkami najde taková, která ještě obavy z nákupu má, tak můj postup je v článku "Jak nakupovat na internetu" https://blythedollpanenky.webnode.cz/nakup/.

První můj nákup na e-Bay byla panenka, které říkám "Emilka". Chvíli jsem se domnívala, že se jedná o pravou Blythe, ale nyní už vím, že tomu tak nebude, protože neměla krabici, ani oblečení a byla označena jako "factory nude doll". Byť má na zádech vyraženou ochrannou známku firmy Takara, asi bude "fake". Přesto mi přijde neskutečně půvabná a nedám na ni dopustit. Do úpravy jejího vzhledu bych se nepustila ani bych jej nikomu nesvěřila, protože mám dojem, že na ní už nejde nic zlepšit.

Druhá panenka je Basaak, tu jsem koupila na Aliexpressu. Byla hodně levná a podle toho, chuděrka, také vypadala. U ní jsem si sama troufla na mírné úpravy vzhledu, protože nebylo příliš co pokazit. Tato panenka se jmenuje Alenka.

Třetí a čtvrtá panenka byly miniaturní verze ve vzhledu panenek Blythe a Pullip z Aliexpressu, ale vypadají dost jinak než vypadají originální panenky. Jednu jsem darovala, předtím jsem však obě trošičku vylepšila.

Pátou panenku jsem také darovala a už s tímto záměrem jsem ji kupovala. Je to černoška, koupená je také na Aliexpressu, a to pod označení Icy Blyth doll. Je celkem podobná typu Blythe, ale rozdíl ve výrazu je znát. Jinak je ale pěkně provedená z kvalitního materiálu bez vad. 

Všem těmto "slečnám" jsou věnované samostatné články:

https://cms.blythedollpanenky.webnode.cz/panenky/.

Proč to ty ženské dělají?

Často se sama sebe ptám, proč jsem propadla takovému podivnému koníčku a proč je takových žen více. Sama sebe považuji za osobu seriózní, spořádanou, začleněnou, pracující, přiměřeně racionální, zdravého rozumu. Moje vztahy s okolím nejsou patologické, mé chování je, myslím, také kultivované. Zdá se, že i ostatní sběratelky těchto panenek jsou, dle webů, které provozují, příčetné osoby. Blythe fanynky si sice občas své umělohmotné oblíbenkyně fotografují v parku (a možná se trochu u toho stydí), ale domnívám se, že si s nimi nevykládají, nekrmí je, nevozí v kočárku, nešišlají na ně a ani s nimi nespí v posteli. Dle českých blogů s touto tematikou se zdá, že dotyčné ženy mají většinou rodinu, partnery, děti a vnoučata. Takže až na to, že v dospělém věku vlastní panenky, žádná viditelná psychopatologie. Přesto riskují posměch okolí a mohou samy o sobě pochybovat, je-li takové chování ještě normální. A tak se ptám. Proč to dělají? Proč to děláme?

Nějaké důvody mě napadají, takže se o své domněnky podělím. Moje teorie nejsou podložené výzkumy amerických vědců, sociologickými průzkumy ani názorem renomovaných psychologů a psychiatrů. Vše jsou jen mé vlastní dohady. Uvádím to takto obecně hned na úvod mimo jiné i proto, abych u každé věty nemusela psát "myslím", "domnívám se" a "podle mého názoru". Další text, byt psaný formou jasných tvrzení, je jen mojí osobní úvahou s mnoha otazníky, byť nepsanými, takže jej berte s patřičnou rezervou.

1. Únik z reality. Život není jednoduchý a realita nás někdy drtí. Děti jsou nemocné. Manžel chodí až moc často hrát volejbal. A pak na pivo s kamarády. Rodiče stárnou a jsou nemocní. Šéfová je hnusná. Termíny. Uzávěrky. Úkoly. Vlasy padají. Zuby bolí. Zase dvě kila navíc. Vnoučata jezdí málo a nudí se. Nezletilá dcera si vodí svého přítele domů na noc. Kamarádka si pořád chodí půjčovat peníze. Tchánovi amputovali nohu. V práci bude reorganizace. Syn je dyslektik. Odtáhli auto. Petržel nevzešla. Atd. Panenka nemluví. Panenka mile kouká. Panenka nic nechce. Panence to vždy sluší. Pokud to panence nesluší, stačí ji učesat a převléct. Panenka nedělá žádné problémy, a když blbě kouká, dá se strčit do skříně. Panenka je únik z reality bez nutnosti se zfetovat nebo opít. Únik z reality přichází, pokud se ponoříme do šití nového modelu. Nebo při fotografování, nejlépe v přírodě. Nebo při brouzdání na netu a hledání inspirace na Pinterestu. Nebo při objednávání vlásků na tvorbu paruky, při tvorbě paruky, při úpravě obličeje. Únik z reality nastává při tvůrčí činnosti.

2. Tvůrčí činnost. Nebo také kutilství. Ještě v minulém století běžná věc a často i  nutnost. Ženy pletly a šily, muži opravovali auta a vyráběli poličky. V posledních letech se potřeba něco tvořit rukama, obzvlášť nenaplněná u kancelářských profesí, manifestuje u žen často tzv. "bydlenkovstvím". (Vyrábění různých dekorací, které se umísťují všude možně po domě i mimo něj.) Oblíbené začíná být také pletení a háčkování nebo šití originálních modelů. Málokoho totiž uspokojí, že po něm zůstanou jen hromady papírů v práci a soubory na serveru nebo v cloudu. Tvoření související s panenkami je syntézou bydlenkovství a oděvní tvorby s mnoha výhodami obojího. Jedna panenka sedící na skříňce nezpůsobí přeplácanost obydlí a problémy s utíráním prachu na tisíci serepetiček. K uspokojivému pocitu ji stačí převléct nebo změnit vlásky. Upletení roláčku nebo ušití sukénky je hotové za chvilku, střihy jsou většinou jednoduché a efekt se dostaví rychle. Nevídaný rozdíl ve srovnání s pletením svetříku pro dospělou ženu nebo potomka. Volného času je málo a možností jeho využití mnoho, takže projekty vyžadující trpělivost končí často nedodělané někde v koutě.

3. Sounáležitost. Na diskusních fórech si lze poklábosit s podobně postiženými ženami. Na rozdíl od mnoha ostatních internetových diskuzí jsou ty o panenkách mírné, pochvalné a obdivné. Nenarazila jsem na žádné invektivy, odsudky ani hejty. Kupodivu, i když je panenka, kterou se žena pyšní, poněkud ošklivá, tak ji většina diskutujících označí za roztomilou. Je to přetvářka, ale neškodná. A není snad slušné chování tak trošku založené na přetvářce?

4. Potřeba jistoty. Panenka neuteče, zůstane tam, kde jsme ji nechali. Nestárne, je nám věrná.

5. Sebeprojekce. Která z nás by nechtěla mít krásné dlouhé a husté vlasy, velké oči, jemné rysy, souměrnou a útlou postavu? Všimly jste si, že někdy, když máme pocit, že nám všichni házejí klacky pod nohy, se panenka tváří ublíženě?

6. Holčička v nás. Některé z nás byly holčičkami ještě poměrně nedávno a rády by si tak trošku hrály. Jiné mají děti - kluky, takže nemůžou ukojit své zbytkové holčičí touhy nákupem panenek pro dceru. Další děti nemají. Některá má doma sice holky, ale panenky je zase tak moc nebaví. Některá má vnučky a šije pro jejich barbíny oblečky. A občas potřebuje "modelku" s podobnou postavou. Důvod se vždycky najde, aby si holčička v nás přišla na své.

7. Roztomilost. Jsou ženy, které jsou dračice. Jsou ženy, které jsou věcné a praktické a racionální. Jsou ženy chytré, které se vyznají. Jsou ženy sebevědomé, které ví, co je nejlepší a pořád něco organizují. Jsou ženy, které jsou, decentně řečeno, líné, tak trochu pomalejší, a rozumu mdlého. A pak jsou ženy, které přesně nezapadají do žádného z výše uvedených typů, jsou někdy to a jindy ono a kromě toho mají ještě smysl pro roztomilost. Něco se v nich rozzáří při pohledu na puntíkovaný hrníček, koťátko v košíku, miminko v kočárku, tapety s kytičkami. To něco je smysl pro roztomilost, asexuální krásu, růžovou a trošku kýčovitou. Blythe je roztomilá až až. V angličtině se často ve spojení se slovy Blythe doll nachází výraz "cute", tj. roztomilá. Celkem oprávněně, není-liž pravda?